| CZ MAPS - CZ EVENTS - CZ RouteGadget - MS2016 - ME2016 - JMS2016 - ČSOS - BÉĎA - IOF |
|
|
|
|
|
|
|
|
Mládí řádí ve Švédsku 04.10.2013 | zobrazení 5692
Letní měsíce jsou jako stvořené pro postupné zdokonalování se ve svých přednostech a omezování slabin nejen v orientační technice, ale i fyzické části výkonu. Velmi dobře se tyto utužují v kolektivu podobně vyzrálých jedinců. Po pár letech se opět stalo, že ke konci července odjížděl napěchovaný autobus dorostenců, juniorů a hlavně jejich jídlem směr vstříc novým orientačním zážitkům. Pro některé šlo jistě o první podobnou zkušenost a mnozí netušili do čeho jdou. Další z účastníků byli již ostřílení mazáci s nejednou zahraniční i skandinávskou zkušeností. Dlouhá cesta busem na trajekt a dál do místa pobytu byla sama o sobě zážitkem, zvláště, když jsme cestou nabírali další účastníky zájezdu a jeden z řidičů se jmenoval Karel. Útržkovité momenty z jízdy - noční fotbálek a hra na schovávanou před trajektem, občasné výhry na výherních automatech, dvouhodinové zdržení v silniční koloně způsobené lokálními přívalovými dešti a vyplavením dálnice v Jankopingu, hledání záchodů v obchodním centru, nakonec příjezd k chatě s uvítáním na dveřích a klíči v zámku ... Cesta byla vskutku zajímavá i přes svou časovou náročnost. Každý se však těšil na první doteky s místní přírodou. Křest byl klidný, ale silný. Pár kroků od chaty bylo možné bloudit v kamenitém svahu s téměř neběhatelným podkladem a v neskutečném množství borůvek. Přestože se každý stravoval v rámci své skupiny 2-4 lidí, byla snídaně pro valnou část stejná - borůvky. Každé ráno se vyráželo na výpravu za svou dávkou, skleničkou, těchto namodralých kuliček, aby bylo možné začít nový den.  Další den po příjezdu nastal skutečný skok do skandinávské přírody. První bloudění na společném tréninku - velmi krátké startovní intervaly, aby byli všichni co nejdřív v lese, společná linie pro začátek pobytu v lese, hvězdicovité řádění na jednotlivé kontroly vždy jinak - paměťákem, závodním tempem, jen nabuzolu, apod. - kdo co chtěl zkusit ze stejného startu v drsnější části tr. prostoru. Pak již jen tradiční krátké postupy k navodění aspoň nějakého pocitu z normální tratě orientačního běhu. Po zábavném dopoledni bylo na řadě pracovní odpoledne. Trénink dvojic je sice zábavným, zvláště, když se jeden hledá a druhý záhy zjistí, že taky vlastně neví kde jsou, ale parametry tratí již byly hodny trénujícíh. V počátcích tréninku běžce zasáhla lokální bouřka a velmi poctivě prolila všechny, hlavně na startu. dlouhá L - 6,5km, 12k; střední M - 5km, 9k; krátká S - 3,8km, 7k (tr.: Na mapě jsou kontroly dvou velikostí, velké a standardní. První borec vede kamkoliv do velké kontroly a druhý se zatím snaží NEDÍVAT DO MAPY, ale všímat si okolí a pamatovat si postup terénem. Kdekoliv ve velké kontrole první předává vedení druhému, ten se dohledá na své mapě a pokračuje dohledávkou kontroly – visící borec se opět pokouší nedívat do mapy a u kontroly pak v mapě lokalizuje umístění lampionu. Na kontrole se vedení nepředává.) Opět se z lesa vracíme všichni a včas. Neděle, den odpočinku, vyplněná návštěvou Stockholmu. Každý volil program dle své chuti a libosti. Od potulování nákupními centry, či turistickým vymetáním nejrůznějších zákoutí a sbližováním se s domorodci nebo návštěvou muzeí, architektonických památek a dalších pamětihodností včetně tradiční výměny stráží u královského paláce až ke shlédnutí finalového fotbalového zápasu mezi borkami Norska a Německa na končícím ME ve fotbalu žen. Nejkurioznější počin však byl naplánován na samotný závěr dne. Sladit čas odjezdu z města s nastoupením poslední cestující, která měla dorazit vlakem z letiště, když předtím letěla z jiného kontinentu. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Setkali jsme se a ještě dřív než jsme plánovali. :-)  Abychom cestování neměli málo, vyrazili jsme na celé pondělí do jiného terénu. Střídají se údolí a hřbety o 3-6 vrstevnicích, bažiny a ploché pasáže, zarostlé a humusní porosty s příjemným rychlým lesíkem. Bohužel i zde se těží a ještě se renovují el. vedení vysokého napětí. Část lesa byl vykácen a rozježděn v novou cestu, jak se po prostoru proháněla nákladní Volva plná kamení a železného materálu na stavbu el. sloupů. Dopolední tr. byl zasažen jen na postupu, zato odpolední tr. musel být upraven více. Unikátní parametry tratí dávaly najevo, že skutečně půjde o terénní prožitek a jen o "výběr postupů" nikoli hledání kontrol. dlouhá L - 6,9km, 7k; střední M - 4,9km, 5k; výsledky L, výsledky M  Po polední siestě a družením se s obyvatelkami domu na samotě v lese, následovalo množství kontrol v technicky náročném terénu. Společná trať nabízela nejrůznější záludnosti krátkých a kratších postupů na vrstevnicovce. V úterý jsme měli v plánu závod družstev. Hromadný start se sčítáním časů nalosovaných dvojic pro zvýšení závodní atmosféry. Tratě s parametry L – 3,8km, 8k; M – 2,6km, 7k byly kresleny ručně na starší závodní výtisky. Po závodě vaření, balení, úklid klubovny a přejezd do dalšího působiště. Během propršené uspávací odpolední jízdy jsme se přesunuli o 280km severněji, do horského střediska Salen. Ani po letech se na ubytování a místě moc nezměnilo, nepočítám-li zvětšení na cca 5-ti násobek ubytovací kapacity, vzniku několika nových sjezdovek a dalších vymožeností k vyžití pro letní pobyt, jako jsou cyklostezky, bazén, skanzen, obchod, restaurace, apod.    
Ihned po ubytovacím ceremoniálu šli trénující nedočkavci běhat. A měli co dělat, aby příjemným čtyřicetiminutovým poklusem proběhli aspoň část střediska. Každoročně se ve středisku setkávají mladé naděje na tréninkovém kempu. Ani letos tomu nebylo jinak a tak jsme mohli oběhnout pár tréninků, které připravovali hvězdy švédského OB. Již první vykročení z autobusu, v dalším dni, bylo velmi povedené. "Nejhezčí trénink techniky, jaký jsem kdy šel" - říkal nejeden z účastníků. A kdo takto nevychvaloval, tak aspoň přikyvoval s labužnickým úsměvem na rtu. Střídmým úsudkem hodnotím trénink po technické stránce jako každý jiný. Nezvyklé prostředí a měnící se terén byl tím, co rozněžnilo nejednoho běžce a donutilo jej oběhnout víc, než co by za normálního stavu oběhl. Co že bylo tak zajímavého na terénu? Prostor bylo možné rozčlenit na 3-4 různé pasáže. Severní (spodní), podél silnice byl s vrstevnicovými detaily v podobě drobných kupech a prohlubní. Zde se odehrával scorelauf. Bažinatý prostor pod svahem byl využit pro udržení směru, linie a koridory. Na tento prostor plynule navazovala příkrá stoupající stráň s občasnými údolíčky a zářezy, která byla využita pro udržení vrstevnice, krátké postupy a dohledávky. Startovali jsme v tomto prostoru. Ze startu, na sjezdovce u hydrantu, bylo možné vysílat na trénink hned pět běžců zároveň. Velmi brzo byli trénující rozprostřeni v celém prostoru a polykali krásy terénu. V horní části svahu již byl běh pohodlný a nabíhání kontrol v plochém terénu s množstvím rýh a údolíček s měnícími se porosty byl příjemnou záležitostí.Úvodní proběhnutí v horském vřesu, borůvčí a ubývající vegetaci bylo dobrou upoutávkou pro odpolední trénink.   Odpoledne jsme měli běžet na náhorní plošině s vrstevnicovými detaiy, občasnými porosty - vše nad našimi domky, cca 2,5km do kopce. Bohužel bouřka byla natolik silná a blesky výživné, že jsme odchod stále posouvali až nakonec zrušili a narychlo jsme zařadili sprint v areálu horského městečka. Charakterem šlo o lesní sprint. Luční podklad mezi domy, s vyšší trávou, vřesem i borůvčím a stromy i keři nejrůznější hustoty. Asfaltu bylo málo.     výsledky s mezičasy Ve čtvrtek jsme se konečně dočkali slunečného pobíhání po náhorní plošině. Mírně zvlněný terén bez porostů s několika slabými pěšinami nezvýhodňující běžce a místní kamenná pole. Úspěch slavila základní technika - s důrazem na udržení směru, vzdálenosti a čtení vrstevnic v traverzu. Přestože běžecky byl trénink lehčí a z mapy to vypadalo na běh po louce, byla skutečnost mírně odlišná. Běhalo se po kamenitém podkladu s nízkým vřesem a mezi občasnými keříky a klečí. Lampióny s SI byly umístěny citlivě. Kdo se soustředil na základní techniku, ovládal i náběh mezi keříky a kosodřevinu a mohl držet vysoké tempo na celé trati. Pokud se však závodník věnoval více podložce a nevnímal uběhnutou vzdálenost ba dokonce i směr, bylo možné vídat pochodující turisty, kteří se snažili přesně najít momentální polohu, nemaje se čeho chytit. Všude to vypadalo stejně. Ze startu bylo vidět na první 2 kontroly a v některých případech to bylo poučné pokoukáníčko ;-)  všechny tratě na jedné mapě, výsledky Odpoledne jsme navštívili technicky náročný prostor. Snížená viditelnost, těžká běžecká podložka, na kontrolách lampiony, mapa 1: 7500, téměř žádná pěšina. Úspěšné absolvování tréninku vyžadovalo velkou dávku technické gramotnosti, sebedůvěry a představivosti. Krátká trať s minimálním převýšením byla časově nesmírně náročná. Správný orientační zážitek byl vskutku hluboký a pro někoho i časově dlouhý. Na každém kroku bylo potřeba držet pozornost na vysoké úrovni a mít jasný plán kudy kam pokračovat. 
 Zážitkovým prožitkem byl páteční dlouhý výběh přes hory. Autobusem jsme popojeli do vedlejšího střediska, kde jsme si prošli trolí stezku. Zvuková kulisa svatebního obřadu, školní výuky, chovu domácího zvířectva a další zpodobení historie či legend bylo impozantní. Své místo a sochu zde má i místní hvězda OB Jorgen Martensson. Na konci stezky jsme již vyběhli na 25 km trasu. Každý, jak chtěl a mohl, absolvoval pořádnou tr. porci. Někteří si dokonce i pár km přidali chybným odbočením na jedné z křižovatek. Ke konci běhu docházela voda, někomu chybělo jídlo, ale elán neuvadal. Slunečné počasí na kraťasy a tílko. Dokonalé výhledy. Příjemné lesní pěšiny. Množství borůvek. Podmáčené bažiny nás nejednou ochladily a mohli jsme si říct, jak to vypadá, když se v nich běží. Vskutku podařená fáze. Po tréninku následovala zasloužená odpočinková fáze. 
  
    Další den jsme jeli busem opět na žlutou mapu a opět na vršky. Tentokrát vyjma dvaceti keříků a chudého lesíka 100x 300m nebylo v prostoru nic jiného než kamení, borůvčí a vřes. Terén, vrstevnicově rozmanitý, nabízel ploché svahy a hřbety i hlubší zaříznutá údolí. K silnému zážitku nebylo zapotřebí příliš kontrol. I na tom málu se dost chybovalo. Přestože viditelnost byla výborná a na některé kontroly bylo vidět z dálky, nabíhání jednoduché nebylo. Zaříznutá údolí, rýhy a všudypřítomné kameny znepříjemňovalo běh s orientací natolik, že závodníci velmi rychle ztráceli oční kontakt s lampionem, pokud ho z dálky zahlédli, stejně jako uhýbali ze směrů. IOF-ku a SI-čko bylo vidět až z bezprostřední blízkosti, pokud se udržel směr a vzdálenost.  výsledky Nešlo nevrátit se do krásného fjordovského terénu ke kostelíku, kde je radost učit se svému neumění orientace. Odpolední trénink techniky byl opět ve známém obtížném terénu, kde už snad aspoň trochu rozumíme vrstevnicím a barevným flekům vykreslujícím rozmanité porosty. Bohužel přišla tradiční horská bouřka, kdy se teplota rapidně sníží a vydatně leje. Po 30´ lijáku je již lépe i pro pozorování nedaleko kontrol či u náběhových objektů na postupech, abyste se mohli bavit a zároveň učit z chybujích. Postůjte někdy pár minut v technicky obtížném terénu. Několik metrů od kontroly. Nemusíte vidět stojan, stačí sledovat nabíhající, kteří se mají chytat jediného objektu, odkud vždy kontrolu trefí. Pozorovatelský zážitek z procitnutí - krása a hrozba na trati závodu OB. Když víte kde jste a kam máte vyrazit, je to nádhera, ale když vůbec nic netušíte, je to vážně odstrašující. Zastavte se, není potřeba jen bezhlavě běhat. mapa s tratí Poslední den v Salenu, poslední trénink. Neděle ráno, přituhuje i na teploměru. Připraveny jsou opět 3 tratě i startovka. Intervaly delší. Času dost, kontrol v lese taky. Naštěstí se nikam nejede, běžíme v místě a na start jdeme necelé 2 km. Ač jsme v místě již dost dní, přesto nás čeká neviděné. Zelená (hustníky), žlutá (paseky), občas černá (sem tam cesta, pěšina a průsek, ale kameny, místy i srázy), nejdůležitější barvou je však modrá (potoků, vodotečí dost, bažin a baažinek nespočet - aby nee, pod sjezdovkami). Na závěr tedy modrozelené peklo. Běžecké průmery rapidně klesají a únava z předchozích dnů nepřidá. Několik borců dokonce svou trať vzdává ač jde o poslední pohyb skandinávskou přírodou. výsledky Po trénnku následovalo obligátnítní vaření, hektické a dlouhé balení a ještě delší úklid všech využívaných prostor. Při předávání se bohužel bílá rukavice nekonala. Škoda. Nabalení busu a dlouhá cesta k trajektu a dál domů. Cestou jsme ještě vysadili kdesi u silnice Terku, nechali se ožrat od komárů, viděli úžasný východ slunce a ztratili Hanku. Trajekt proběhl v poklidu a návštěva Sassnitz také. Výborná tréninková příležitost byla využita velkou měrou. Několik drobnějších nedostatků bylo, ale na funkci to vliv nemělo ;-) Přes počáteční obavy nad ukočírováním mladé mládeže byla akce klidná a rozumná, kdyby jen uklízeli to svinstvo v buse a na ubytování, nebylo by ani moc co řešit. Věřím, že se zkušenosti získané vlastním potem projevili v podzimní části a do budoucího tréninku se také promítnou. Příjemný podzim a dostatek tréninkového morálu pro příští sezónu. Děkuju Kryšpíně, Pecovi a Márovi za perfektní přidané a nápomocné ruce při zpracování výsledků, roznosu i sběru kontrol, jakož i za další černou práci s mládežníky. Na KAMenickém webu je další článeček (Některé mapy ještě musím naskenovat). /*Honza P. tisk |
 osobní weby
reprezentantů
|
| právě probíhá | |
|---|---|
| dnes neprobíhá žádná akce RD | |
| následující akce |
|---|