Jak už se stalo skoro tradicí vyrazili jsme na konci prázdnin s větší skupinou juniorů a dorostu na soustředění,...
...jehož hlavním smyslem je sbírat zkušenosti z terénů, které nám nejsou úplně vlastní, z terénů, ve kterých neběháme odjakživa a ve kterých jsme si nejistí.
Po dvou letech jsme opět zvolili Sever a to hlavně z toho důvodu, že příští juniorské se koná ve Finsku a je potřebné co nejvíce prožít a dostat pod kůži severský orienťák, protože jak nedávno
zmínil náš reprezentant z právě skončeného MS Šéďa a jak jsme loni poznali i při JMS v Norsku, ten je častokrát na hony vzdálený tomu našemu kontinentálnímu.
Veškeré zázemí nám poskytla klubovna oddílu v Edu, která přímo sousedila s aktraktivním tréninkovým prostorem s těžkou podmáčenou podložkou, ale slušnou viditelností a vzhledem k tomu,
že jsme byli blízko norských hranic, přípomínal terén už spíše Norsko.
Další tréninkový prostor, který jsme využili, ležel za úzkým ale několik kilometrů dlouhým jezerem Stora Le, kde se běžel v
roce 2009 závod švédského mistrovství na dlouhé trati. My jsme v tomto prostoru odběhli mimo jiné trénink dlouhých postupů a opět jsme se přesvědčili, že se jedná o jeden z nejtěžších
orientačních prvků v severském terénu. Zde se dlouhé postupy nedají jen tak běžet někam směrem tzv. na blind s tím, že se pak dohledám a budu pokračovat. Postup je nutné si rozfázovat a
hledat si vodící linie - úzká zařízlá údolí nebo naopak výrazné hřbety, vysoké skalní srázy, skalní plotny, okraje bažin atd.
Jeden den jsme vyrazili na dva tréninky připravené přímo Evou Juřeníkovou z Haldenu, na sprintové úseky u pevnosti Frederiksten a zkrácenou trať na mapě Skarefjell South, kde se objevily ve
větší míře skalní plotny, a tak jsme měli i trochu podobu finského orienťáku, který je tímto příznačný.
Abychom jenom netrénovali, ale také poměřili své síly s místní konkurencí, která byla skutečně kvalitní, vyrazili jsme na 3. a 5. etapu doprovodných závodů při MS a mohli tak běžet v prostoru
krátké a klasické trati. Je potěšující, že řada našich závodníků předvedla nadějné výkony. Po našich závodech jsme vždy sledovali závody MS - krátkou trať a štafety, což doufám, bylo pro mnohé
velkou motivací do dalšího tréninku.
I vzhledem k počasí, které nás poškádlilo jen 2 dny, považuji celou akci za vydařenou. Velké díky patří Ivě, Borisovi, Márovi a Libemu za velkou výpomoc při zajištění celé akce a řidičům
manželům Zichovým, jejichž služeb jsme již po několikáté využili. A také díky všem účastníkům, na kterých byla vidět snaha naučit se a udělat zase něco víc pro to, abych se stal kvalitním
závodníkem.
Tímto soustředěním juniorská reprezentační sezóna 2016 v podstatě skončila. Složení týmu pro příští sezónu a další informace se objeví, co nejdříve po MČR na klasické trati a to hlavně proto,
že na úvodní soustředění bychom rádi vyrazili již v termínu 25. 10. – 1. 11. a pokud vše klapne vydáme se opět severním směrem :-).