Hned prvním mapovým tréninkem byla páteční klasika na Skřítku, kterou jsme po doběhu přejmenovali na ultralong. Faktem je, že se zamýšlelo, že junioři poběží zhruba o 10 minut kratší
dobu.
Důvodů pro zařazení takovéto klasiky do programu soustředění bylo hned několik:
- oblast v okolí Skřítku nabízí ve své západní části strmé svahy, které nutí závodníky používat běžeckou techniku relativně podobnou tomu, kterou pak využijí při JMS.
- volby postupů, které nutí závodníky trať odpřemýšlet a to i na základě informací, které předem o terénu mohou získat a měli by je využívat.
- jedna z příležitostí, kdy si mohou závodníci do doby nominaček resp. samotného JMS zaběhnout delší klasiku na kvalitní mapě v měřítku 1:15 000.
- tratě byly zhruba o 1 - 1,5 km delší než je avizováno na JMS. Na druhou stranu tam bude třeba počítat s větší zátěží na organismus kvůli vysoké nadmořské výšce až do 2300 metrů.
Pochvala pro všechny, že zdárně dokončili celý trénink.
Odpoledne proběhla regenerace v podobě ping pongu a podrobněji jsme probrali terén middlu a štafet na JMS.
Do lesa se znovu vyběhlo po setmění, kdy byl připravený nočák s dost zamotanými tratěmi. Vzhledem k volnějšímu tempu, tak nebylo od věci se soustředit na správné pořadí kontrol a správný
odběh od kontroly.
Pochvala č. 2, že se nikdo nenachytal a bez terčíků jsou jen ty, které na trati bohužel zhasly.
Na sobotní dopoledne byl nachystán poslední z fyzicky a morálně náročných tréninků - předávkové úseky na Granátovce. Polovina tratě byla postavena v orientačně zajímavé kamenité části v
čistém lese. Ta druhá v kopcovité a poměrně zarostlé oblasti, která občas činila potíže. V takovýchto případech je nutné nepodléhat černým myšlenkám na to, že terén za moc nestojí a je třeba s
ním bojovat. Především v cizině se vám často stane, že některé pasáže jsou nepoddajné tak, jako byla tato, i když z mapy to nevypadá.
Odpoledne následoval trénink za odměnu - zkrácená trať ve volném tempu na vrstevnicovkošutrovkopotokovce, která vedla převážně z kopce. Závodníci se měli zaměřit na vnímání výškopisu,
odhad vzdálenosti a držení směru. Navíc, když si do mapy domyslíme více žluté barvy v podobě luk, tak nějak podobně by mohly mapy ve Švýcarsku vypadat tj. pouze vrstevnice, kameny a
potoky.
Večer přišlo na řadu kromě ping pongu zasloužené pršutové pohoštění a rozbor páteční klasiky.
Nedělní závěrečná tečka už byla pro fajnšmekry. Krátká trať na tom nejlepším z Granátovky, kdy cílem tréninku bylo komplexně zúročit vše, co se během soustředění natrénovalo. Do tohoto
tréninku se bohužel vloudila pořadatelská chybka, kdy jedna kontrola nebyla správně postavena. Ještě jednou se omlouváme a následuje pochvala č. 3 za to, že to nikdo nevypustil a snažil se až
do cíle.
Touto akcí jsme zakončili období soustředěních před jarními celostátními závody a nominačkami. Soustředění s námi absolvovalo i 8 členů polského týmu, což bylo rozhodně přínosné pro obě
strany. Nyní vám přeji úspěšné závodění, maturity a přijímačky na VŠ. Nezapomínejte do toho všeho ale i trénovat. Ten nejvyšší vrchol je ještě daleko!
Také děkujeme oddílu KSU za poskytnutí mapových souborů.