CZ MAPS  -  CZ EVENTS  -  CZ RouteGadget  -  MS2016  -  ME2016  -  JMS2016  -  ČSOS  -  BÉĎA  -  IOF
   dospělí    junioři    vše   |    NOVINKY    AKCE   REPREZENTANTI    DOKUMENTY    PODKLADY   METODIKA   









MS 2015: Middle Jekyll&Hyde
 
06.08.2015 | zobrazení 4818
I úspěch může mít dvě tváře – tak jako hlavní postava britské literární klasiky. V řeči čísel jsou tři umístění v nejlepší desítce z úterního middlu naprostá paráda. Přesto v cíli v českém týmu panovaly rozpaky. Zatímco Jana Knapová se k devátému místu probojovala vlastní zásluhou, Honzové Šedivý a Procházka měli dobrý los a rychlé nohy. Z odvisené deváté a desáté příčky pociťovali pramálo potěšení.

Ačkoliv se po modelu mohlo zdát, že by nám terén middlu měl sedět, realita byla trochu jiná. Les u zámku Darnaway se ukázal jako hodně zavřený a i když třeba Šéďa uměl prakticky celou mapu nazpaměť, vysoce omezená viditelnost mu nedávala šanci číst našlukované terénní tvary. Navíc pod nohama to nebylo nic česky příjemného a tvrdého.

Janě Knapové ale takové podmínky vůbec nevadily. Naopak – od začátku bylo zřejmé, že je ve svém živlu a podle úvodních zpráv z lesa bylo evidentní, že jí kontroly pěkně naskakují. „Dostala jsem se do toho hned od začátku,“ potvrdila Jana. Jenže jak letěla k cíli, začala sbírat holky startující před ní. U osmé kontroly jich měla kolem sebe už pět a neudělalo to dobrotu. „Rozhodilo mě to. Nebyla jsem na to připravená a nechala jsem se stáhnout do chyby,“ hubovala na startovní interval, který se po zrušení kvalifikace smrsknul na minutu a půl. Ačkoliv to Janďa měla rozběhnuté skoro na medaili (nebo minimálně na velkou bednu), po sérii drobných chybek ve střední části se propadla na konečné deváté místo a ještě tak vylepšila skvělé představení ze sprintu. „Je to super výsledek, jsem spokojená,“ radovala se, ale emoce příliš najevo nedávala. „Snažím se koncentrovat na štafety,“ vysvětlovala.
Vendula Horčičková si dala jako cíl umístění do 20. místa a na druhé televizní kontrole to ještě vypadalo jako splnitelný úkol. Jenže drobné chybky v závěru ji odsunuly na 27. místo. „Je to asi zklamání. Hlavně proto, že dvacítka nebyla úplně nereálná. Stačilo udělat o dvě chybky míň. Chyby dělali všichni a velký. Já jsem žádný totální zásek neměla, ale většinu kontrol jsem nenašla plynule. Bylo to takový rozhrkaný. Na každou druhou to bylo dvacet až třicet sekund a to se nasčítá,“ litovala Venda.
Pro Danu Šafka Brožkovou byl middle prvním závod na MS po roční pauze, během které přivedla na svět dceru Klárku. A návrat mezi světovou elitu si představovala asi jinak. „Myslela jsem, že by to mohlo být trochu lepší,“ komentovala 31. místo a důvody umístění až ve čtvrté desítce hledala poměrně obtížně. „Pořádně ani nevím, co se tam dělo. Vím, že jsem udělala chybu na jedničku a dvanáctku, ale nebylo to nic velkýho. Jinak jsem měla pocit, že se mi běží dobře,“ přemýšlela s tím, že jí zřejmě nesednul systém bez kvalifikací a start v úvodu pole kvůli špatnému postavení ve světovém rankingu. „Na to se ale nechci vymlouvat,“ dodala Dana.


Jedna ze dvou větších chyb, kterých se dopustila Dana. Závodníci se hned na úvod museli vyrovnat s tím, že les je zavřenější, než možná čekali.


Jana po skvělém začátku doběhla velkou skupinu holek a začala dělat drobné hrubky. Na osmičku ale ztratila i Venda.


Druhá chyba Jany přišla v zápětí. Tentokrát to její skupinu stáhlo moc doleva.


Druhé zaváhání Dany, která kontrolu nedoběhla. Stejně tak tu ztratila i Venda.


Na tohle nebyla Jana připravená. V jednu chvíli kolem sebe měla doběhnuvších soupeřek jak, kdyby to byl první úsek štafet.

Osm světových šampionátů trvalo, než se Honza Šedivý probojoval v individuálním závodě do TOP10. A když se tak v úterý konečně stalo a splnil si svůj dlouholetý cíl, oslavy se nekonaly. „Jsem spokojený. Jedna věc je ale umístění a druhá, jakým způsobem to bylo. Z toho úplně nadšený nejsem,“ kroutil hlavou. „Nerozběhl jsem to tak špatně, jak jsem si myslel. Byl to normální průměrný závod, neudělal jsem žádnou velkou chybu. To že mě doběhl Basset, který běžel famózně, za to se stydět nemůžu. Musel jsem to s ním doběhnout. Jednak to je mistrovství světa, a pak se tu hraje i o body za týmy, abychom příští rok měli zase nasazený tři lidi,“ vyjadřoval se ke svému devátému místu, na které se vytáhl na zádech stříbrného Francouze Lucase Basseta, který ho doběhl u dvanácté kontroly. V tu dobu Šéďa běžel na umístění kolem 18. místa. „Nejdřív jsem měl tendence mu utéct. Na svěťácích se mi to povedlo, tak jsem si říkal, že se za ním trochu sklidním a pak do toho zkusím ještě šlápnout. Ale on šel tak skvěle, že ani nebyla možnost,“ přiznal Honza.
A podobný příběh prožíval i Jan Procházka – jen s tím rozdílem, že ho doběhl bronzový Švéd Olle Boström, bylo to už na osmičce a vytáhl ho na desáté místo sedm vteřin za týmového parťáka. „Nezačal jsem ideálně, cestou na jedničku jsem trošku ztratil kontakt s mapou a ještě jsem si bouchnul stehno. Celou dobu se to pak se mnou trošku vleklo, nedokázal jsem se rozběhnout,“ vysvětloval Bet, který se ve chvíli, kdy ho docvaknul Boström pohyboval až na konci čtvrté desítky. „Držel jsem jeho záda, párkrát jsem mu možná trochu pomohl, ale šel jsem jen na výsledek, což se nakonec vyplatilo. Desátý jsem už byl na middlu dvakrát a vždycky jsem to odběhl sám. Tentokrát bych to sám na desátý místo nedoběhl, tak jsem spokojený, že jsem dokázal vybojovat z minima maximum,“ řekl na rovinu Honza, který devadesátivteřinový startovní interval označuje za brutální.
Nejsmutnější z mužské části týmu byl po middlu Vojta Král. „Nešel jsem tak, jak jsem si představoval, a to umístění také není takový, jaký bych chtěl. Na druhou stranu vím, že je přede mnou spoustu lidí, kteří to odviseli,“ říkal devatenáctý muž v cíli a narážel tím i na své kolegy z české štafety. „Samozřejmě jsem naštvanej, ale přeju jim to,“ dodal. Přitom i on měl kapacitu na to, aby se dostal do TOP10. A vlastními silami. „Problém začal hned na první kontrolu. Samozřejmě jsem do toho vletěl rychleji, než bych měl a místo toho, abych šel na jistotu kousek po cestě, tak jsem šel zbytečně přes kopec. Naběhl jsem pár vrstevnic a ještě jsem se při seběhu trochu stočil, takže jsem jedničku nabíhal nejistě,“ uvedl a dodal, že podobné problémy měl na trati několikrát. Třeba na devítce, kde minul kontrolu o 150 metrů a nechal tam dobrou půlminutu. Na desátého Beta Vojckovi nakonec chybělo 43 vteřin. „Mně úplně nevadí startovní interval. Mě vadí nasazování podle WRE. Přijde mi mnohem fér, když člověk vyběhne místo v kvalifikaci,“ zmínil Vojta.


Zatímco Šéďa šel perfektně, Vojta a Bet si přidali zbytečný kopec a ještě při seběhu z něj ztratili kromě cenných vteřin i kontakt s mapou.


Dlouhý postup v porovnání s nejrychlejším mezičasem Hertnera, který se nejdřív urychlil na cestě a pak se vyhnul i kopci.


Druhá velká chyba Vojty, který se nechal stáhnout moc vlevo. Tvary, které vypadají jako krásně čitelné, nebyly ve skutečnosti kvůli snížené viditelnosti moc zřetelné.

/Zhaly

 
tisk
týmová zóna        
osobní weby reprezentantů
právě probíhá
dnes neprobíhá žádná akce RD
následující akce
Statická nebo dynamická síla?
Obě. Kromě dynamické síly, tzn. síly kontrakce svalu, je pro běžce důležitá i statická síla, kdy svaly pasivně drží určité napětí. Týká se to hlavně svalů trupu, které zakrňují i díky počítačové kultuře - např. spodní vnitřní břicho, mezilopatkové svaly... Tyto partie je třeba trénovat speciálními cviky, jinak se vystavujeme možnosti přetížení některých tělesných partií.
dráha osobáky | limity

© 2014-2015 Český svaz orientačního běhu / Czech OF
web: RN