Vídáte je na závodech, znáte je, když roztočí kolesa, když mávají ze stupňů vítězů. Pojďme si ale šest mužů a šest žen, kteří v Itálii hájí české barvy, představit blíž. Čeho už na MS dosáhli, jak se cítili pár dní před startem šampionátu a co na sebe práskli za pikantérie?

Starty: Sprint, sprintová štafeta, middle, štafety

Druhý zlatý hoch v týmu. Právě on před dvěma lety zválcoval na posledním úseku Lundanese, Holmberga a další. Letos si na Evropě doběhl i pro velký individuální výsledek – 4. místo na middlu. Velká bedna z MS mu zatím chybí. Nejvýš byl na 7. příčce na sprintu v Olomouci 2008.
Jak se cítím: Líp než loni před MS, a to jsem byl 10. ve sprintu. Takže letošní cíle musí být vyšší. Jako před letošním ME: Za top 6 budu nadšený! Stále se trochu peru s terénem middlu a štafet, ale je to lepší a lepší, mám na to oběhnout to fyzicky agresivně. Musím ovšem celou trať číst mapu pečlivěji než jsem dělal doposud.
Co o mě (možná) nevíte: Mám problém držet si závodní váhu v době, kdy netrénuji takové objemy, což na letošním MS bude slušný oříšek. Stravování v hotelu jsme si osahali během kempu. Předkrm (těstoviny), hlavní jídlo, kotel salátu a zákusek je pro mé tělo moc velká kalorická bomba, a tak se budu trápit a nedojídat. Případně asi vynechávat předkrm a zákusek...

Iveta Šístková (1986)

Starty: Sprint, sprintové štafety, middle, štafety

Iveta je na svém šestém MS, poprvé (a čerstvě) jako paní Šístková. Její výsledky mají vzestupnou tendenci a v Itálii bude chtít vylepšit své individuální maximum, kterým je 13. místo z loňského šampionátu ve Finsku.
Jak se cítím: Poslední tréninky zakoušely psychickou odolnost, ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. A cíle? TOP 10 a štafety medaile.
Co o mě (možná) nevíte: Sním toho víc než manžel.

Vojta Král (1988)

Starty: Sprint, sprintové štafety, middle, štafety

Inkoust na jeho vysokoškolském diplomu ještě nezaschnul, podobně čerstvá je i vzpomínka na rudý flek na noze a bleskovou boreliózu. Sumu sumárum, příprava na MS nebyla pro borce, který si z ME odvezl stříbro ze štafet a dvě umístění v desítce, bohužel úplně ideální.
Jak se cítím: Necítím se v životní formě, ale jedu na MS s tím, že chci předvést maximálně soustředěné a bezchybné výkony. V poslední době mi to moc nešlo, takže bych to na MS rád prolomil. Pokud budu spokojený se svým výkonem, umístění mě nezajímá.
Co o mě (možná) nevíte: Mám kynofobii.

Eva Juřeníková (1978)

Starty: long, middle, štafety

Jednoznačně nejzkušenější členka týmu. Je už na svém dvanáctém MS, když debutovala v roce 1999 ve Skotsku. To bylo Vendě Horčičkové šest let. Vynechala jen několik šampionátů na začátku tisíciletí, kdy se soustředila na adventure race. V individuálních závodech několikrát atakoval medailové umístění, bohužel neúspěšně. Nejblíže byla ve Francii na klasice, kde skončila čtvrtá. Jedinou placku tak má ze stejného šampionátu – stříbro ze štafet. Dlouhá léta žila ve Švédsku v Borlänge, loni se přestěhovala do norského Haldenu, kde je šéftrenérkou.

Jan Šedivý (1984)

Starty: Long, štafety?

Sice nemá rád škatulkování, ale málokdo umí v Česku zaběhnout klasiku tak jako on. Ve Švýcarsku na ní byl dvanáctý (nejlepší individuální výsledek) a zatímco jiné borce tehdy pro následující štafety totálně zničila, on se od ní odrazil k nejrychlejšímu času dne ze všech úseků a vydatně přispěl ke splnění zlatého snu.
Jak se cítím: Do Itálie jedu s dobrou formou i náladou a cílem se o kousek
Co o mě (možná) nevíte: Mám rád vymýšlení takovejchhle medailonků, Simpsonovi, Slávii a doma mám plnou ledničku ovoce a zeleniny, kterou jím, nebo odšťavňuju.

Martina Zvěřinová (1983)

Starty: Smíšené štafety, long, štafety

Jediný člen týmu, kterému bude fandit jeho potomek – konkrétně malá Nina. Z MS už má medaili. Ještě před rodičovskou pauzou byla členkou stříbrné štafety ve Francii 2011. Ze Savojských Alp má i nejlepší individuální výsledek: 22. místo na middlu.
Jak se cítím: Všelijak. Hledám předzávodní nervozitu, ale doma na to není prostor. Pak hledám čas na přípravu, ale na to taky není moc prostor. Takže se stale uklidňuju tím, že je ještě nějaký čas, než poběžím svoje disciplíny. Alespoň po fyzické stránce se cítím super. Cílem je zaběhnout stabilní výkon ve štafetách, protože tam můžeme, pokud vše půjde optimálně, pomýšlet hodně vysoko. A zaběhnout do 20. místa na klasice.
Co o mě (možná) nevíte: Jako matka na rodičovské jsem propadla háčkování a háčkuji si po večerech, cestou na závody a klidně i hodinu před závodem. Beru to jako uklidňující a nenáročnou aktivitu.

Jan Petržela (1992)

Starty: Long, štafety?

Premiéru na MS si odbyl loni ve Finsku, kde křtem klasikou prošel na 29. místě. I v Itálii se postaví na start královské trati – o rok starší a zkušenější a hlavně se štafetovým stříbrem z Evropy v kapse.
Jak se cítím: Momentálně trochu v uhlí. Závěrečná příprava v Itálii byla dost velká dřina. Mám před sebou posledních pár ladících tréninků, takže věřím, že forma ve správný čas přijde a já dokážu vylepšit umístění z loňského MS. Tajným snem zůstává top20.
Co o mě (možná) nevíte: Jsem hrdý držitel bronzové medaile z MČR žáků v baseballu s týmem Sparks BAK Mladé Buky. Tehdy mi bylo asi 7 let a největším mým přínosem týmu bylo zahřívání lavičky a hrabání hřiště.

Jana Knapová (1990)

Starty: Sprint, middle

Největší bojovnice v týmu. A to doslova. Jede na své druhé mistrovství světa a bude chtít určitě vylepšit výsledek z loňského Vuokatti. Tam pro ni skončil šampionát už v kvalifikaci sprintu. Tentokrát se postaví na start minimálně dvakrát.
Jak se cítím: Dobře. Nohy jsou připravené, těším se na pěkné terény, už jen doladit teoretickou a psychickou připravenost a ukočírovat hlavu. Cíle nechám abstraktně. Tedy podat výkony, se kterými budu spokojená a které budou, doufám, znamenat viditelnější výsledky.
Co o mě (možná) nevíte: Baví mě box. Nedávno mi udělalo radost, že se konečně našel kluk, který mi byl schopný dát slušnou ránu pod žebra. Nicméně jsem mírumilovný člověk a kromě bití se s dalšími lidmi se ve svém volném čase věnuji mj. zachraňování omráčených špačků, uvězněných srnčat a zbloudilých pavouků.

Miloš Nykodým (1990)

Starty: Sprint, middle

Na jaře chytil velkou formu, teď ji ještě prodat v těch nejdůležitějších závodech. Před rokem při prvním startu na MS to tak úplně nevyšlo. Ve Finsku se sice dostal do finále sprintu, ale s 37. místem nemohl být úplně spokojený.
Jak se cítím: Teď trošku unavený, protože jsem udělal všechno pro to, abych měl na MS formu. Ale až v sobotu uvidíme, jestli se mi povedlo závěrečnou přípravu dostatečně zúročit. Pokud se mi podaří zaběhnout mapově čisté výkony, tak budu spokojený a bude mi jedno, kolikátý budu. S bezchybným výkonem bych se mohl pohybovat v první patnáctce.
Co o mě (možná) nevíte: Když mi něco nejde, tak su strašně nervní.

Michaela Omová (1981)

Starty: Long

V radiovém orientačním běhu má z MS 25 medailí a je dvanáctinásobnou mistryní světa. V klasickém orienťáku ale jede teprve na své druhé mistrovství, když si premiéru odbyla až loni ve Finsku. Tehdy z toho bylo 35. místo na klasice.
Jak se cítím: Aktuálně fyzicky trochu unavená po závěrečném soustředku v Itálii. Na druhou stranu jsem zase ale o velký krok sebejistější v italském terénu. Mým osobním cílem je zaběhnout klasiku bez chyb a zbytečných kliček, výsledkově by to tak mělo dát na TOP20, TOP15 budu brát jako úspěch.
Co o mě (možná) nevíte: Nesnáším hádky, rozinky, spánek, miluju svou rodinu, Mildu, zabijačkovou polévku a pohyb, neumím malovat, tancovat, odpočívat, umím trochu na piáno, čutnout do míče a zazpívat pár písniček. Nebaví mě ruční práce, protože mi to nejde, baví mě psát, přestože mi to nejde.

Štěpán Kodeda (1988)

Starty: Long

Největšího mastičkáře v týmu čeká čtvrté mistrovství, na kterém bude chtít prolomit hranici 18. místa. Na té se zastavil už dvakrát: Na sprintu ve Francii a longu ve Finsku. Mimochodem, právě do země tisíce jezer odjíždí po MS zhruba na rok bádat.
Jak se cítím: Dobře a rozhodně připravenej na klasiku. Cílem je odběhnout mapově čistý závod s plným nasazením a mapovou kontrolou po celou dobu. Výsledkově bych se chtěl posunout do první desítky nebo aspoň patnáctkyky, ale to bude záležet taky na soupeřích, co předvedou.
Co o mě (možná) nevíte: Do šestnácti jsem hrál hokej a dost dlouho sem ho měl jako sport č. 1, ale postupně jsem se propadal do horších týmů, u kterých narůstala vzdálenost od Plzně (hrál jsem naposled za Mariánské Lázně). No a taky že sem mohl skončit jako muzikant. Do šestnácti jsem se učil hrát na trumpetu.

Vendula Horčičková (1993)

Starty: Sprint

Benjamínek českého týmu v Itálii a jediná z úspěšných loňských juniorů a juniorek, která se dokázala hned první rok po přesunu mezi dospělé dostat na MS. Měla by se představit v jediné disciplíně – na sprintu v Benátkách. V jejím příjmení je R, nikoliv Ř!
Jak se cítím: Těším se, jaké to bude bojovat v českém dresu na prvním MS, jaké tratě si na nás stavitelé připraví, jak se povede našemu týmu... Prostě se těším na ty nové zkušenosti. Fyzicky se cítím docela dobře, uvidíme, co to ve světové konkurenci přinese. Cílem je probojovat se do finále a v něm zaběhnout mapově kvalitní závod.
Co o mě (možná) nevíte: Asi do čtyř let to vypadalo, že budu skoro plešatá. Vlasy mi prostě nějak nerostly...

/Zhaly

 
web | tisk