| CZ MAPS - CZ EVENTS - CZ RouteGadget - MS2016 - ME2016 - JMS2016 - ČSOS - BÉĎA - IOF |
|
|
|
|
|
|
|
|
Norské ohlédnutí 14.07.2009 | zobrazení 5643
Pár úvah o našem orientování v Norsku Silová složka běhu Norsko je běžecky specifické, hodně silové. Noři jsou z toho pohledu silní, a to nejen doma. Když se běžely svěťáky v Irsku a celá trať vedla buď bažinou, nebo skalnatým vřesem, doběhlo všech šest Norů v první desítce. Před MS 2010 na to bude potřeba v přípravě pomyslet. Vybíhat kopec po cestě nebo svahovou bažinou je značný rozdíl. A pokud při závodě podvědomě vyhledáváme otevřené bažiny, abychom si "ulevili", tak to taky o povaze lesa mnohé vypovídá. Jistota Z hlediska orientace je rozdíl mezi námi a severskými rutinéry zejména v jistotě. Oni vědí přesně, co si můžou z taktického hlediska dovolit. Jak nabíhat kontroly. My hodně improvizujeme. Hodně jistoty dodá delší pobyt v daném terénu. Jasným důkazem je Adam, který se i přes svou relativní nezkušenost pohyboval v norských lesích jako mazák - využil m.j. zkušenost z mapovacích pobytů. Nelze jinak, než se snažit získat co nejvíc kontaktů s tamním lesem. V poslední době jsme byli hodně zaměření na kontinent a hodně jsme z toho vytěžili. Teď je potřeba upřít pozornost zase na sever. Nakonec, zkušenosti se skandinávskou morfologií budou nutné při všech dalších MS (Norsko, Francie, Švýcarsko, Finsko). SIčáky Přístup krátkých zábavných tratí se, snad, osvědčil. Bylo by svělé, kdyby v tom každý viděl možnost, jak se pokusit uplatnit své dovednosti získané na kempu. Pokud se jednou nezadaři, je tu další možnost pokusit se o reparát. Na tak krátké trati nerozhoduje o povedeném nebo nepovedeném závůdku fyzička. Je to jen o zkoncentrování, naštelování, sebekontrole. Bažiny Jedním z klíčových fenoménů norského lesa jsou bažiny. Nevýrazné čárkované, porostlé plné a otevřené. Kromě vrstevnic a výrazných srázů jsou to nejspolehlivější orientační elementy. Klasifikace bažin je hra, která má svá poměrně ustálená pravidla a většinou se na ní dá spolehnout. Jedním ze základních kroků k získání jistoty je tak pochopení bažin - jejich klasifikace, jejich okrajů. Co je v mapě jako bažina a co je jen les. Kameny a srázky Klasifikace kamenů a srázků na tréninkových mapách nebyla úplně spolehlivá. Občas byly zakreslené hodně malé kamínky a jiné, větší, v mapě chyběly. To samé platí o srázcích. Na mapách pro MS to bude jistě v pořádku. Přesto je lepší orientovat se zejména podle vrstevnic, bažin a směru. Viditelnost Nečekat, že něco uvidím. Naopak čekat, že toho moc neuvidím a musím být mnohem víc v obraze, než jsme z domova zvyklí. Nabíhání naslepo do kolečka moc nefunguje, viditelnost může být i v bílém lese hodně slabá. Les má převážně horský charakter, větve jsou nízko. Kontakt s mapou Na severu se rozhodně neběhá tak, že by člověk musel mít neustále 100% kontakt s mapou. Ale jsou místa, kde kontakt s mapou mít MUSÍM, jinak se řítím do velkého problému a moje šance na bezztrátové nalezení kontroly radikálně klesají na úroveň prosté náhody. Takové pasáže byly například v závěru middlu na Grakallen. Pochopení generalizace Zatímco například mapa Nordmarka u chaty byla převážně naprosto pochopitelná, jsou některé pasáže, kde přijde větší pochopení místní generalizace velmi vhod. Jako třeba v části middlu na Vassfjelletu, kde byl terén extrémně členitý a do mapy se dostalo jen to nejvýraznější. Je dobré mít zkušenost s tím, že i poměrně velké věci v mapě být nemusí, jsou-li tam věci ještě větší. Tu oblast doporučuju projít někdy v klidu znova. Vnímání vrstevnic Je bezesporu klíčovým momentem. Vrstevnice jsou všude, terén je členitý a vnímání vrstevnic je mnohdy klíčem k bezpečné realizaci postupu. Volby postupu Netrénovali jsme v tempu, takže jsme zatím nezískali podkladová data pro nějaké rozbory. Ta vyplynou hlavně ze závodů. Tady jsou příklady některých postupů, o kterých jsme diskutovali: 
Spodem na bažinu? Nebo horem s využitím pěšiny? Nebo držet vrstevnici? 
Obíhačka zprava přes bažiny byla dlouhá, ale nesmírně hladká a rychlá. Naopak rovně se dalo hodně spálit - terénní zlomy jsou drsnější, než se z mapy zdá. 
Ukázka možnosti volby přirozené cesty terénem. Většina šla rovně přes kopec. V tom případě bylo lepší zvolit k seběhu rovnou otevřenou bažinu, kde se to dá z kopce rozbalit mnohem vic, nez klopytavym svahem. A pak tu byla ještě možnost obíhačky zprava po bažinách, kde měl Adam nejrychlejší čas. tisk |
 osobní weby
reprezentantů
|
| právě probíhá | |
|---|---|
| dnes neprobíhá žádná akce RD | |
| následující akce |
|---|