05.04.2017 | zobrazení 6808
 
Srovnali jsme terénní a dráhové laktáty


"Tak tohle úvodní kolo nepočítáme, je potřeba zpomalit!" Při celodenním běžeckém testování v Jihlavě bylo klíčové hlavně přesně držet stanovenou hladinu zátěže. Věřte nebo ne - běžet dostatečně pomalu je někdy velký kumšt!

A přestože bylo ve dvou případech potřeba úvodní kolo zopakovat pomaleji, celkově byl MUDr. Zbyněk Pozdíšek ohromený přesností, s jakou dokážou nejlepší orienťáci dodržet stanovená tempa. "Přiznám se, že jsem byl vůči tomu terénnnímu testu trochu skeptik právě z toho důvodu, že míra dodržení jednotlivých úrovní výkonu je pro vypovídací hodnotu testu naprosto klíčová. Ale tohle předčilo i moje nejoptimističtější očekávání... Vždyť udržet konstantní tempo na takhle náročné podložce, to se zdá nemožné. A oni to běhali naprosto přesně. Třeba támhleten zabahněný Ondra. Tomu řekneš aby běžel kolo v bažině za 2:40 a on ho běží 2:40. To je famózní." A famózní je fakt i onen nános bahna na Ondrových zádech – to když P.K. Northug pojal závěr nejrychlejšího stupně jako neúprosný finiš skiatlonu a nastoupil ostatním právě před největší bahenní lázní ;)

Důvodem pro přesun zátěžového testu z mohelnického běhátka do venkovních podmínek je snaha o změření a porovnání aktuální výkonnosti na obou typech podložky – a to je něco, co se v laboratorních podmínkách bohužel nasimulovat nedá. "Potřebujeme náročný podklad, ale zátěž musí být na celém úseku homogenní, jinak přijdeme o teoretické východisko." Pro terénní část testu tak přicházel do úvahy buď dlouhý souvislý kopec nebo naopak úplně plochá oblast s náročnou podložkou. Pro tentokrát jsme zvolili právě onu rovinatou variantu. Jedna z bažin u Pávovského rybníka poblíž Jihlavy vyhovovala z toho pohledu perfektně – měkká podložka, která se časem vyběhala do bahnitého koryta. Jako na tiomile. Do toho pár přeskoků a spousta klacků. Vizuelně nic extravagantního, ale už úvodní časy kolem tří minut na terénní čtyřstovku naznačovaly, že zadarmo to nebude... A opravdu, muži se nakonec ani v nejrychlejším stupni nedokázali dostat pod 5 minut na kilometr. "To je paráda, tady ten faktor podložky opravdu měříme," liboval si doktor a v průběhu testu operativně přidal oproti plánu ještě jeden stupeň výkonu – tři kola navíc. "Abychom měli přesnější vstupy pro křivku." A reakce závodníků? Plně profesionální ;)

Doktor si liboval a závodníci, i když jim to až tak jednoznačně chutnat nemuselo, dobře specificky potrénovali. Některé bažiny se hlavně ženám postupně začaly jevit jako bezedné a potoky širší a širší. Hodně mokré a studené to bylo. Jak už jarní orienťák bývá... Kluci nakonec za 35 minut absolvovali 5.6km terénem v pěti rychlostních stupních oddělených minutkou na změření laktátu. Ženy za podobný čas naběhaly 4.0km s nejrychlejší osmistovkou za 4:45. Příprava na orienťácký middle jak má být. Až si jeden říká, proč takhle přísně netrénujeme běžně?

Po siestě (a řádném odbahnění) na penzionu U lyžaře následoval odpoledne stejný test na jihlavském tartanu. Běhalo se opět po dvojicích, což umožňuje snáze odhalit případné nahodilé chyby v měření. Kluci běželi v každém stupni 1600m, holky 1200m. Poslední stupeň kratší – celkem tedy 7600m pro kluky a 5600m pro holky. Při možnosti kontrolovat stanovené tempo po každé stovce všechno proběhlo přesně podle plánu. "Vynikající. Data máme maximálně přesná, teď už to jen zpracovat, a to chvíli zabere. Ale už teď jsou vidět rozdíly v reakci na třetí stupeň nebo na submaximum. Celkově jsou na tom někteří velice dobře, do vrcholu se s těmi drobnými nedostatky dá ještě hodně udělat," shrnuje své pocity z testování MUDr. Pozdíšek, který dokáže nejen kvalitně měřit, ale i ohromně fundovaně poradit. "V tom terénu byli úžasní, to bylo fakt docela náročné. Ale tady na dráze jsou u některých vidět i velké rezervy v ekonomice běhu. Některé z nich to vysloveně brzdí," přidává mohelnický biomechanik své postřehy a mimoděk tak stvrzuje důležitost impulsů, které jsme dostali při letošních běžeckých seancích od Pepy Andrleho.

Zpracování dvou testů od jedenácti běžců chvíli zabere. Ale to v tomto případě až tak moc nevadí, protože se soumrakem už stejně většina zúčastněných večeří společně s Láďou Hruškou v motorestu racionální stravu při cestě na týdenní kemp ve francouzském Clermont Ferrand.


Taková běžná podložka.


Taková běžná bažina.


Holky mají uši mnohem lépe prokrvené. "Z těch kluků něco vymáčknout, to je fuška."


Ondra Semík a jeho dokonalá práce s chronometrem.


Že i tenhle dres jede na kemp do Francie?


© Český svaz orientačního běhu / Czech OF