Po tydennim treninku dnes MS konecne zacalo. Z nasich zabehla nejlepe Eva Jurenikova, ktera postupuje z 5.mista. Postoupili i ostatni, ackoliv
Tomas "Mlsoun" Dlabaja to mel o penu na cokolade - od vyrazeni ho delilo pouhych 6s.
Nase umisteni: Jurenikova 5, Dockalova 8, Klechova 9, Horacek 8, Dlabaja 15. (Michal Jedlicka byl jen ve startovce, ale bezet nemel, soustredi se na klasiku.)
Mistni klima je podle ocekavani hodne narocne - asi jako kdyz chcete behat do kopce ve vydychane letni tramvaji plne lidi - touzite po tom, aby nekdo otevrel okno. Ale na takove podminky jsme psychicky i materialne ready. Respekt z toho maji vsichni, Australane a Fini maji dokonce chladici vesty zname z OH (tady je vsak spise problemem vlhkost nez teplo, ktere neni nijak extremni).
Prekvapive snadno probehla aklimatizace, nikdo z vypravy si nestezoval na zavaznejsi problemy se zmenou biorytmu. Uz druhy den po priletu bylo vse OK. A na tu vlhkost se asi zvyknout neda, ta dela problemy i Japoncum, kteri obvykle v srpnu na svych ostrovech zadne zavody neporadaji a nebehaji.
Samotne tereny nejsou nicim prilis prekvapive, v souladu s rocni dobou jsou jen trochu zarostlejsi nez se cekalo. Ale koprivy ani ostruziny tu neznaji. Kopce v kombinaci s klimatem jsou extremne narocne, a prehrivani organismu ztezuje i orientaci, misty se vari mozek. Snad kazdemu z nasich se pri treninku povedla nejaka poradna bota... Je velmi snadne sebehnout po jinem hrbetu - vsude to vypada stejne. Jen vrstevnice, temer zadne objekty.
Ani v dnesnim pomerne jednoduchem zavode se nikdo z nasich nevyvaroval chyb. Michal Horacek ve 2/3 trate videl Nora Rostrupa startujiciho 2 minuty pred nim, ale v zaveru po mensi chybe zaostal o 3 min. Tomas Dlabaja volil vic na jistotu a jednou temer preskocil kontrolu. Z vykonu mel dobry pocit, tesnost postupu ho prekvapila. Eva Jurenikova podle svych slov ztratila 2-3 min, vetsi chybu udelala i Vendula. (S Martinou jsem bohuzel po zavode nemluvil.)
Ocekava se, ze finale bude technicky narocnejsi. Favorite jsou tradicni a ukazali se uz dnes: Svycarky, Francouzi... Za nimi by to melo byt hodne otevrene. Bezchybnost je klicova, kazda chyba v pomalem terenu stoji more casu...
Z organizacniho hlediska je MS podle meho nazoru zatim pod urovni MCR. V Japonsku je neskutecne draho, malokdo z poradatelu rozumi dobre anglicky, panuje trochu zmatek. Na snidani neni dostatek jidla, pokoje byly spinave. (Za osobu a den na internatu s polopenzi platime cca 1100 Kc!) Vzhledem k mistnim pomerum, narurelu Japoncu a odlehlosti mista konani MS se poradatelum spatne improvizuje. Problemem je, ze Japonci neumi rict jasne "ne", takze nikdy nevite na cem jste.